Trusty - majetkové plánování

Trusty - majetkové plánování

Hlavním úkolem majetkového plánování a korporátních služeb je vhodné plánování majetku a jeho následný úspěšný převod na další generace v souladu s přáním a potřebami rodiny. Cílem je zajistit prevenci před neočekávanými událostmi, včetně tvorby předmanželských smluv nebo závětí omezujících likviditu a disponibilitu s majetkem rodinné firmy. Mnohé rodinné firmy investují do realitních a developerských projektů, které mohou být velmi užitečné pro doplnění struktury a alokace aktiv. Ve specifických případech se často využívá přínosů svěřenských fondů, nadačních fondů a nadací pro jejich flexibilitu, ochranu soukromí a možnosti vyčlenění rodinného majetku.

V rámci Family Office mají tzv. trusty svou důležitou roli. Mnohé rodinné firmy a jejich rodiny využívají trusty pro řízení firemních i rodinných financí a pro převod na další generace.V rámci trustů mužeme narazit na tři typy, které se ve Family Office používají: nadace, nadační fondy a svěřenské fondy.

1. Nadace

Jedná se podle českého práva o účelové sdružení majetku, zřízené zakladatelem k dosahování společensky nebo hospodářsky užitečných cílů. Její název musí obsahovat slovo „nadace“ a také označení poukazující na její účel. Podobné funkce může mít nadační fond, který ale na rozdíl od nadací nemusí mít trvalý charakter a výnosnou povahu, případně svěřenský fond, který ale narozdíl od nadace nebo nadačního fondu nemá formu právní subjektivity.

1.1 Účel nadace

Účel nadace může být veřejně prospěšný, pokud její činnost spočívá v podpoře obecného blaha, i účel dobročinný, spočívá-li její činnost v podpoře určitého okruhu osob. Nadace nemůže být založena za účelem podpory politických stran a hnutí. Hlavním cílem nadace nesmí být podnikání. Připadné podnikání nadace může být jen vedlejší činnost nadace.Pokud by se stalo, že nadace plní zakázaný účel, soud ji bez návrhu zruší a nařídí její likvidaci. Účel nadace je jejím nejdůležitějším pojmovým znakem. 

1.2 Založení nadace

Nadace je ustanovena zakladatelským právním jednáním nebo zákonem. Zakládá se nadační listinou, již může zakládací listina nebo pořízení pro případ smrti. Notářský zápis je ve formě věřejné listiny. Zakladací listinu mmůže pořídít jedna nebo více osob. Pokud je více zakladatelů musí jednat jednomysleně.

Zakládací listina obsahuje:

název a sídlo nadace,

jméno zakladatele a jeho bydliště nebo sídlo,

vymezení účelu, pro který se nadace zakládá,

údaj o výši vkladu každého zakladatele,

údaj o výši nadačního kapitálu, 

počet členů správní rady i jména a bydliště jejích prvních členů a údaj, jakým způsobem členové správní rady za nadaci jednají, 

počet členů dozorčí rady i jména a bydliště jejích prvních členů, případně, není-li dozorčí rada zřizována, jméno a bydliště prvního revizora,

určení správce vkladů 

podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, případně okruh osob, jimž je lze poskytnout, nebo okruh činností, jež nadace může vzhledem k svému účelu vykonávat, anebo určení, že tyto náležitosti stanoví statut nadace.

Při založení nadace pořízením pro případ smrti se do nadace vnáší vklad povoláním nadace dědice nabo zřízením odkazu. V takovém případě nabývá založení nadace účinnosti smrtí zůstavitele.

1.3 Statut nadace

Statut nadace se vydává pro úpravu vnitřních poměrů. Statut nadace přijímá zakladatel při založení nadace, nebo ho vydá správní ráda do jednoho měsíce od vzniku nadace. Pokud ho vydá správní rada, vždy tak musí učinit s předchozím souhlasem dozorčí rady, resp. revizora. Statut se ukládá do sbírky listin.

1.4 Vznik nadace

Nadace vznikne dnem zápisu do veřejného rejstříku. Návrh do rejstříku podává zakladatel nebo jím určená osoba. Neurčí- li zakladatel jinak, podá návrh na zápis jménem nadace její správní rada.

1.5 Majetek nadace a nadační kapitál

Majetek nadace tvoří nadační jistina (soubor předmětů vkladů nadace, popřípadě i nadačních darů) a ostatní majetek. Celková hodnoda nadační jistiny musí být minimálně 500 000 Kč. Peněžní vyjádření nadační jistiny je nadační kapitál. Výše kapitálu nadace se zapisuje do veřejného rejstříku.

2. Nadační fond

Je typ fundace. Jedná se o nezávislé subjekty finanční povahy založené za účelem podpory veřejně prospěšných aktivit a projektů. Jako nový právní institut byly zavedeny do českého právního řádu v roce 1998 jako alternativa k nadacím. Narozdíl od nadací nemusí mít nadační fondy trvalý charakter a výnosnou povahu.

2.1 Fundace

Fundací se označuje pravnická osoba, která byla vytvořena za vyčleněním majetku za určitým účelem. Jde o účelové sdružení majetku s vlastní právní osobnostní.  Majetek slouží k samostatnému účelu zakládat fundační svobody zakladatele. Může jít jak o věřejně prospěšný účel spočívající v podpoře obecného blaha, tak o účel soukromý, v nemž se projevují zájmy konkretních osob.

2.2 Účel nadačního fondu

Zakladatel zakládá nadační fond k trvalé službě účelu užitečnému společensky nebo hospodářsky. Jeden ze základních projevů tzv. fundační svobody zakladatele představuje určení nadačního fondu.

2.3 Založení a vznik nadačního fondu

Stejně jako u nadace a svěřenského fondu, nadační fond vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku dle § 397 občanského zákoníku. Tímto rejstříkem je nadační rejstřík. Od ledna 2014 upravuje problematiku nadačního fondu občanský zákoník v § 394–401. Dříve byly fondy regulovány zákonem o nadacích a nadačních fondech. Nadační fond je fundací soukromého práva, k jehož založení dochází jednostranným právním jednáním zakladatele.

Nadační fond se zakládá zakládací listinou nebo pořízením pro případ smrti. K založení dochází vždy jednostranným právním jednáním – zakládací listinou (i když je zakladatelů více). V nadační listině je nutno uvést výši nadačního kapitálu a určit správce vkladů. Je možné povolit nebo vyloučit některé činnosti (např. podnikání, změnu právní formy atd.).

2.4 Výhody nadačního fondu

K dosahování účelu, pro který byl nadační fond zřízen, používá veškerý svůj majetek.

Nadační fond nemusí splňovat předpoklad trvalého výnosu.

Minimální výše vkladu není zákonem stanovena, ale je ponechána na vůli zřizovatele.

Osvobození od daně z příjmů právnických osob, daně dědické a darovací.

2.5 Revizor

Revizorem může být i právnická osoba. Funkční období revizora je pětileté, nestanoví-li nadační listina jinak; je-li revizorem právnická osoba, může být zvolena na dobu neurčitou. Revizora volí a odvolává správní rada.

2.6 Spravní rada

Správní rada vykonává vše, co není svěřeno jiným orgánům nadace či nadačního fondu. Má minimálně tři členy (počet členů nemusí být dělitelný třemi), funkční období je pětileté, nestanoví-li nadační listina jinak. Členem správní rady může být i právnická osoba.


3. Svěřenský fond

Svěřenský fond je soubor majetku bez právní subjektivity vyčleněný zakladatelem ke stanovénemu účelu, držený a spravovaný svěřenským správcem ve prospěch stanovené osoby, tzv. beneficienta (obmyšleného). Vyčleněný majetek přestává být vlastnictvím toho, kdo jej do svěřenského fondu vložil, a stává se tak majetkem bez vlastníka. Nárok na prospěch z tohoto majetku má dle podmínek svěřenského fondu, tzv. statutu, výhradně určený benificient.

Základní znaky svěřenského fondu:

nemá právní subjektivitu

má daňovou subjektivitu

anonymita zakladatele a vlastnictví majetku

benevolence při úpravě vztahů uvnitř svěřenského fondu

dominance soukromoprávního dohledu nad svěřenským fondem

oddělení právního vlastnictví majetku a ekonomického prospěchu z něj

Kategorie svěřenských fondů:

ochranný svěřenský fond

obchodní svěřenský fond

investiční svěřenský fond

zajišťovací svěřenský fond

rodinný svěřenský fond

diskreční svěřenský fond

testamentární svěřenský fond

Druhy majetku vyčleněného do svěřenského fondu:

finanční majetek

hmotný majetek

nehmotný majetek

neexistující majetek

3.1 Svěřenský fond v ČR

Rekodifikací občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) byl dne 1.1.2014 do české právní úpravy zaveden nový pojem svěřenský fond. Tento pojem je upraven ve IV. oddílu § 1448 až § 1474.

3.2 Historie svěřenských fondů v ČR  

Svěřenský fond není v právním řádu neznámý, úpravu svěřenství nalezneme v rakouském občanském zákoníku od roku 1811 až do 2. července 1924, kdy byl tento institut zrušen a zcela utlumen. K opětovnému zavedení svěřenských fondů do českého právního řádu došlo rekodifikací občanského zákoníku dne 1.1.2014 (zákon č. 89/2012 sb. Česká republika použila jako předlohu pro svěřenský fond občanský zakoník (Civil Code of Qubec) kanadské provincie Quebec, která má tento právní instrument úspešně zavedený od 1. ledna 1994. V současné době stoupá obliba a zakladaní svěřenských fondů.

3.3 Jak založit svěřenský fond?

Svěřenský fond vzniká až zápisem do evidence svěřenských fondů, ledaže se jedná o svěřenský fond zřízený pro případ smrti, který vzniká již smrtí zůstavitele. Do fondu lze vložit i obchodní majetek (podíly) ve firmách.

Ve smlouvě se definuje účel fondu, zda jde o svěřenský fond veřejně prospěšný, anebo soukromý. Svěřenský správce se zaváže tento majetek držet a spravovat (akceptace ve smlouvě). Zakladatel ustanoví statut fondu, a to formou notářského zápisu.

 


Statut musí minimálně obsahovat:

označení svěřenského fondu

označení majetku, který tvoří svěřenský fond při jeho vzniku

vymezení účelu svěřenského fondu

podmínky pro plnění ze svěřenského fondu

Není-li uvedena doba trvání svěřenského fondu, platí, že fond je zřízen na dobu neurčitou. Svěřenský fond vznikne v okamžiku, kdy svěřenský správce přijme pověření k jeho správě. Je-li svěřenských správců více, postačí, když pověření přijme alespoň jeden z nich. Byl-li však svěřenský fond zřízen pro případ smrti, vznikne až v okamžiku úmrtí zůstavitele.

3.4 Správa svěřenského fondu

Zakladatel svěřenského fondu jmenuje, dohlíží a odvolává profesionálního svěřenského správce. Svěřenský správce má povinnost vykonávat funkci řádného hospodáře a plnit vůli zakladatele, která je uvedena ve statutu fondu. Správcem svěřenského fondu může být každý svépravný člověk, právnická osoba, ustanovuje-li to zákon, nebo více osob současně. Správcem svěřenského fondů může být také zakladatel či obmyšlený svěřenského fondu. V takovém případě musí mít svěřenský fond ještě jednoho správce jako třetí nezávislou osobou a správci musí právně jednat společně.

3.5 Cena za založení svěřenského fondu

První konzultace ohledně problematiky založení svěřenského fondu je zdarma. Pokud je svěřenský fond pro vás vhodným řešením a rozhodnete se ve spolupráci pokračovat, cena za poradenství se pohybuje v jednotkách tisíců korun za konzultační hodinu. Je potřeba si uvědomit, že každý nastavení svěřenského fond je individuální, a cena se vždy liší dle potřeb a účelu zakladatele fondu. Cena za založení svěřenského fondu se pohybuje v jednotkách desítek tisíc korun a výš a odvijí se od náročnosti a účelu sveřenského fondu.

3.6 Zánik svěřenského fondu

Uplyne-li doba, na kterou byl svěřenský fond zřízen, a je-li dosaženo účelu, pro který byl zřízen (nebo rozhodne-li tak soud), správa svěřenského fondu končí. Byl-li svěřenský fond zřízen za soukromým účelem, končí jeho správa i v případě, že se všichni obmyšlení vzdají práva na plnění ze svěřenského fondu. Skončení správy ale nevede současně k zániku fondu, protože tím okamžikem by ztratil povahu samostatného vlastnictví.

Při zániku správy svěřenského fondu vydá svěřenský správce majetek tomu, kdo na něj má právo. Má se za to, že na majetek má právo obmyšlený, a pokud není, zakladatel svěřenského fondu; není-li žádný z nich, připadá majetek do vlastnictví státu. Svěřenský fond tedy zaniká až převodem majetku do vlastnictví oprávněné osoby.

Pokud jste v situaci, kdy přemýšlíte nad založením svěřenského fondu, ozvěte se nám. Během úvodní konzultace společně zjistíme, zda je pro vás svěřenský fond vhodný, a rozhodneme o dalším postupu.


zdroj: wikipedia.cz/org

zdroj: http://sverenska-sprava.cz/


Časopis
Chcete dostávat každý týden novinky ze světa investic a financí formou analytického týdeníku?
Vybrané reference