Rodinný podnik BENEŠ a LÁT a.s. – 1.část

V rámci poradenské služby ,,family office’', řešíme problematiku nástupnictví a převodu majetku na další generace. Zajímavé a inspirativní rozhovory o rodinných podnicích.

V rámci poradenské služby ,,family office’‘, řešíme problematiku nástupnictví a převodu majetku na další generace. V letošním roce bych vám chtěl zprostředkovat zajímavé a inspirativní rozhovory o rodinných podnicích s jejich majiteli či členy vedení. První společnost, kterou bych vám rád představil, je akciová společnost BENEŠ a LÁT. Její historie sahá až do roku 1934.

Měl jsem možnost se osobně sejít s finančním ředitelem, členem představenstva a akcionářem společnosti v jedné osobě, panem Bc. Janem Látem, a popovídat si o historii celé společnosti. Článek o rodinném podniku BENEŠ a LÁT a.s. bude rozdělen do dvou částí. V první části se podíváme na historii společnosti a její vlastnickou strukturu, ve druhé části pak na období společnosti od roku 2002 po současnost. Věřím, že informace o společnosti budou pro čtenáře zajímavé a přínosné.

Prvopočátky podnikání

V roce 1934 zakládá živnostník pan Josef Beneš v pražských Holešovicích slévárnu vyrábějící hliníkové odlitky, a to zejména pro potravinářskou výrobu (např. formy pro pražskou šunku). O čtyři roky později se slévárna stěhuje do nového sídla v Průhonicích, prosperuje a zaměstnává z Průhonic a okolí řadu pracovníků. Během druhé světové války zachránila slévárna mnoho lidí před totálním nasazením v Německu.

Píše se rok 1945, přesně 7. 5. 1945, a pan Josef Beneš, plukovník v záloze a velitel zálohy jižní části Prahy, padl na barikádách pražského povstání na Chodově.

Paní Benešová hledá někoho, kdo by se mohl o slévárnu dál starat. Přihlásil se pan Josef Lát, který dříve pracoval ve strojírenské a slévárenské firmě ČKD. Později se také stává druhým manželem a otcem dalších dvou synů paní Anděly Benešové (Látové).

Znárodnění společnosti

V roce 1948 se dostává v Československu k moci komunistická strana a kromě jiného je prováděno znárodnění. Jakmile přišel na řadu průmysl, došlo i na slévárnu. Poté stát požadoval ještě zaplacení daně z obratu slévárny za předešlý rok. Tím, že už slévárnu paní Látová a pan Lát nevlastnili, nebylo z čeho daň zaplatit. Na vypořádání daně byl rodině zabaven její dům, ve kterém bydlela. I přes znárodnění vlastního podniku je paní Látová jmenována správcem národního majetku – tedy spravuje to, co jí bylo znárodněno. Dokonce dále žila v domě, který v roce 1947 postavila a v roce 1948 jí byl zabaven na úhradu daní. Průhonický podnik (závod) byl postupně začleněn pod různé hlavičky až nakonec spadal pod Metaz Týnec nad Sázavou, konglomerát všech sléváren v Československu. Pan Josef Lát se stává ředitelem závodu a řídí ho až do roku 1976. V roce 1976 se stal pan Josef Lát technickým náměstkem průhonického závodu, neboť ředitelem se stal dosazený člověk, neschopný řízení. Pan Josef Lát už sice nebyl ředitelem, ale přesto zůstal “mozkem” celého závodu, a to až do roku 1980, kdy zemřel.

Nástup Josefa Láta (syna)

Po smrti pana Josefa Láta vede závod dříve dosazený ředitel, a to až do roku 1984, kdy je závod ve velmi slabé kondici. Vedení závodu je tak nabídnuto technikovi nedalekého JZD Rudá hvězda Modletice – panu Josefu Látovi mladšímu, synovi pana Josefa Láta.

Jeho nástupem se závod zase začal rozvíjet a vyvíjí nové technologie. Již po třech letech (1987) se Josefu Látovi podařilo získat povolení pro dovoz embargované technologie. O uvolnění embarga rozhodoval americký kongres. Jednalo se o technologii dělení materiálů vysokoenergetickým kapalinovým paprskem .

V návaznosti na pořízení netradiční technologie a na posun v uvažování ve společnosti směrem k „perestrojce“ se mu v roce 1988 daří vytrhnout celý závod z národního podniku  Metazu a zakládá státní podnik MENET (metalurgie a netradiční technologie) – nejmenší státní podnik v ČSSR.

Přichází rok 1989 a pan Josef Lát je jakožto ředitel s komunistickou minulostí počátkem roku 1990 propuštěn. V následujících letech přemýšlí, jak získat továrnu zpět a připravuje privatizační projekt.

Mezitímní ředitel, který má záměr sloučit průhonickou slévárnu s rakouskou slévárenskou společností, dělá vše proto, aby z podniku postupně mizela produkce pro jiné zákazníky a monopolizovala se produkce pro zamýšleného vlastníka z Rakouska.

Privatizace a restituce podniku

Mezitímní ředitel si byl vědom potřeby připravit závod na prodej a zpracoval a podal privatizační projekt. Za rodinu Benešů a Látů byl Josefem Látem zpracován a podán tzv. konkurenční privatizační projekt, který navazoval na skutečnost, že část majetku podléhala restituci původní majitelce paní Anděle Látové. Fond národního majetku posoudil oba privatizační projekty a vítězně vyhodnotil projekt pana Josefa Láta. Po zjištění tohoto výsledku stáhl rakouský podnik veškerou výrobu a produkci zpět do Rakouska.

Kombinace restituce a privatizace vypadá na první pohled jako ideální varianta, problém byl ale v tom, že restituci podléhaly jen majetky, které se dochovaly od doby znárodnění v podstatě v původním stavu – a toho bylo díky činorodosti obou generací Látů velmi málo.

Když v roce 1992 přebírala rodina továrnu, pracovalo v ní pouze 60 lidí (z původních 180 zaměstnanců v roce 1990). Navíc byl začátek zatížen podnikatelským úvěrem ve výši 48 mil. Kč od Investiční a Poštovní Banky na nákup privatizované části firmy. Úroková sazba byla tehdy 22% p.a., a to pro úvěr se splatností 4 roky. Začínalo se v podstatě od nuly.

Privatizovaný a restituovaný majetek se stal základním kapitálem nově vzniklé společnosti BENEŠ a LÁT, slévárna a strojírna v.o.s., kterou spolu založili Anděla Látová, Petr Beneš, Josef Lát a Vladimír Lát jakožto společníci.

 V letech 1992-1996 se firma ocitla pod velkým finančním zatížením kvůli podnikatelskému úvěru, který se sice dařilo splácet, ale splátky a úroky zásadním způsobem odčerpávaly prostředky na investice do rozvoje podniku. Tento stav gradoval v letech 1997-2002, kdy společnost přistoupila k prodeji neproduktivního majetku a k transformaci právní formy nejprve na společnost s ručením omezeným a později na akciovou společnost.

V této době také dochází ke změně v organizační a vlastnické struktuře. Za vhodný model byla zvolena varianta oddělení původní vlastnické struktury od výkonného řízení a do čela společnosti byl jmenován generální ředitel, který se stává minoritním akcionářem.

Nástup 3. generace potomků

V průběhu 90. let nastupuje do společnosti třetí generace, a to vnuk zakladatele pan Jakub Beneš a třetí generace Látů – Ing. Josef Lát ml., Mgr. Marie Látová a pan Jan Lát.

Po změnách na přelomu tisíciletí byl na pozici předsedy představenstva Ing. Josef Lát a ředitelem společnosti Ing. Lumír Al-Dabagh. Toto rozdělení rolí fungovalo až do podzimu 2007, kdy pan Josef Lát nečekaně umírá.

Po smrti majoritního akcionáře pana Josefa Láta  dochází na základě dohody všech dědiců k rozdělení akcií mezi jeho tři děti a vlastnická struktura tak zůstává majoritně v rodinných rukou. V roce 2016 dochází k obměně ve vedení společnosti a o rok později i ke změně ve vlastnické struktuře – svůj podíl na společnosti prodává společník, který jediný nebyl potomkem původních vlastníků. Rodinný podnik BENEŠ a LÁT a.s je tak od roku 2017 opět vlastněn ze 100% rodinou Látů.

Analytických měsíčník

Chcete dostávat každý měsíc novinky ze světa investic a financí formou analytického měsíčníků?

E-book

Chcete vědět, jak správně a efektivně investovat vaše peníze a stát se finančně nezávislým? Naučím vás to v našem e-booku. (trochu přeformulovat)

WordPress Video Lightbox Plugin

Stáhnout analýzu dluhopisů

* povinné pole
   

Online konzultace ZDARMA

Pro dokončení objednávky prosím pokračujte vybráním datumu a času.