Rok 2026 v poločase
Co se potvrdilo, kde jsem změnil názor a co z toho plyne pro rodinný kapitál
V lednu jsem popsal, kde pro rok 2026 vidíme příležitosti a kde naopak rizika. První pololetí je za námi, a proto se k tehdejším tezím vracím. Včetně těch, které se zatím nepotvrdily tak, jak jsem očekával.
Považuji za důležité nehodnotit pouze to, co vyšlo. Stejně důležité je umět pojmenovat, kde se situace vyvíjí jinak, než jsme předpokládali, a podle toho upravit další rozhodování.
Za prvních šest měsíců roku americké akcie nejprve výrazně klesly a následně se vrátily k růstu. Pozornost investorů se přesunula od několika největších technologických společností k firmám, které budují infrastrukturu pro další rozvoj umělé inteligence. Menší americké společnosti se po několika slabších letech vrátily do hry. V private creditu se začaly naplno ukazovat rozdíly mezi kvalitními a slabšími správci. A u Evropy jsem dnes opatrnější, než jsem byl na začátku roku.
Samotné pololetní výnosy ale nejsou tím nejdůležitějším.
Pro dlouhodobého investora je podstatnější, zda jeho majetek stojí na více skutečně nezávislých zdrojích výnosu, zda má dostatečnou likviditu a zda je připravený i na prostředí, které nebude připomínat posledních deset let.
Právě z tohoto pohledu se k našim lednovým tezím vracím.
Amerika ukázala, proč nestačí sledovat jeden index
Na začátku roku jsem upozorňoval, že americké akcie vstupují do roku s malým prostorem pro zklamání.
Stav, kdy investoři očekávají téměř bezchybný výkon. Pokud výsledky nebo další výhled na chvíli zklamou, reakce trhu může být rychlá.
Únor a březen tuto tezi prověřily. Hlavní americký index S&P 500 ztratil od svého lednového maxima téměř desetinu hodnoty. Do konce června však pokles dohnal a první pololetí nakonec uzavřel přibližně deset procent v plusu. Na první pohled tedy další úspěšné pololetí amerických akcií.
Samotný výsledek indexu ale skrývá podstatnou změnu. Důležité totiž není jen to, o kolik trh vzrostl, ale také které firmy tento růst vytvořily.
Umělá inteligence nezmizela. Přesunula se o patro níž
V předchozích letech táhlo americký trh především sedm největších společností známých jako Magnificent Seven. Jejich velikost a rychlost růstu byly natolik výrazné, že často zastínily vývoj ve zbytku trhu.
V prvním pololetí roku 2026 tato skupina jako celek za širším trhem zaostávala. Více se dařilo výrobcům čipů, pamětí, elektrických zařízení a společnostem zapojeným do výstavby datových center.
Příběh umělé inteligence tedy neskončil. Pouze se rozšířil.
Pozornost investorů se začala přesouvat od několika nejznámějších technologických značek k firmám, které dodávají to, bez čeho se další rozvoj umělé inteligence neobejde.
Umělá inteligence nepotřebuje jen software. Potřebuje čipy, servery, elektřinu, chlazení, přenosové sítě, stavební kapacity a průmyslové vybavení. Právě společnosti dodávající tuto fyzickou infrastrukturu patřily v prvním pololetí mezi hlavní vítěze. To pomohlo také průmyslovému sektoru, který za první pololetí dokázal mírně překonat technologie.
Menší firmy se vrátily do hry
Dobře se dařilo také menším americkým společnostem, které byly v předchozích letech ve stínu největších firem.
Index menších amerických společností sledovaný Morningstar přidal za první pololetí přibližně čtrnáct procent. Šlo o jeho nejlepší první polovinu roku za posledních třicet let.
I po tomto růstu zůstávají menší společnosti v řadě ukazatelů oceněné příznivěji než největší americké firmy.
To je důležitá změna.
V posledních letech si investoři zvykli, že největší společnosti rostou nejrychleji, vydělávají nejvíce a současně jsou považovány za nejbezpečnější. Rok 2026 zatím připomíná, že velikost sama o sobě není investiční strategií.
Kapitál se začal rozšiřovat i do částí trhu, které byly dlouho přehlížené. Naše lednová teze, že se příležitosti začnou postupně přesouvat mimo několik největších technologických jmen, se tedy zatím potvrzuje.
U private creditu se ukazuje kvalita výběru
Přibývá firem, které mají problémy se splácením. Roste počet restrukturalizací a v některých částech trhu se míra problémových úvěrů dostala na rekordní úroveň. Některé open-ended fondy současně čelí vyššímu počtu žádostí investorů o výběr peněz a část těchto žádostí přesouvají do dalších období.
To není důkaz, že private credit jako celek nefunguje.
Znamená to, že pod jedním názvem mohou být ukryty velmi rozdílné investice.
V této třídě aktiv máme alokovanou část majetku některých klientů. Podle dosavadního reportingu zatím v těchto alokacích nevidíme zásadní problémy. Rozhoduje, komu fond půjčuje, kolik dluhu firma nese, jak stabilní má příjmy, jak kvalitní je zajištění a jaké postavení má věřitel v případě problémů.
Preferovali jsme fondy, které půjčují větším a zavedenějším společnostem. Současně jsme se soustředili na seniorní, převážně zajištěné úvěry. To znamená, že při problémech dlužníka stojí tito věřitelé při splácení před ostatními investory.
Ani seniorní postavení ale riziko neodstraňuje. Stejně důležitá je kvalita správce, jeho zkušenost s horšími obdobími, množství dluhu ve financovaných firmách, podmínky jednotlivých úvěrů a schopnost správce včas zasáhnout. U úvěrových investic není důležitý pouze nabízený výnos.
Stejně podstatné je, kolik peněz se investorovi vrátí ve chvíli, kdy se něco pokazí.
V období levných peněz a ekonomického růstu může vypadat dobře téměř každý úvěrový fond. Skutečná kvalita správce se ukáže až tehdy, když část dlužníků přestane své závazky zvládat.
Právě takové období nyní přichází.
U Evropy jsem dnes opatrnější
V lednu jsem předpokládal, že evropský průmysl začne ožívat rychleji.
Tato teze se zatím naplňuje pouze částečně.
Evropa zůstává výrazně citlivější na cenu dovážených energií než Spojené státy. Vyšší náklady na energie dopadají na domácnosti, průmyslové podniky i celkovou konkurenceschopnost evropské ekonomiky.
Evropská centrální banka dnes očekává, že eurozóna v roce 2026 poroste pouze přibližně o osm desetin procenta. Zároveň se ukazuje, že období levnějších peněz nemusí přijít tak rychle, jak ještě před několika měsíci řada investorů očekávala. Peněžní trh dnes počítá spíše s delším obdobím vyšších sazeb než s jejich rychlým snižováním.
Evropa tak znovu řeší nepříjemnou kombinaci slabšího růstu a zvýšených inflačních tlaků. Jiné vyhlídky mají firmy napojené na obranu, energetiku, infrastrukturu, automatizaci nebo modernizaci průmyslu.
Jiné společnosti zůstávají pod tlakem drahých vstupů, slabší domácí poptávky a pomalého hospodářského růstu.
Evropskou expozici proto stavíme selektivně. Vybíráme konkrétní obory, společnosti a správce, u nichž vidíme skutečný prostor pro růst nebo provozní změnu. Část těchto příležitostí hledáme také na privátních trzích.
Široký index není tak rozložený, jak může působit
Dvě skutečnosti považuji za důležitější než samotný výnos za první pololetí.
První je koncentrace amerického trhu.
Index S&P 500 sice obsahuje pět set společností, ty ale nemají stejnou váhu. Čím je firma větší, tím větší vliv má na pohyb celého indexu.
Sedm největších společností dnes tvoří přibližně třetinu jeho hodnoty.
Investor tak může mít pocit, že nákupem jednoho indexu rozložil peníze mezi pět set různých firem. Ve skutečnosti však významnou část kapitálu vložil do několika největších společností a nepřímo také do jednoho velkého investičního cyklu – rozvoje umělé inteligence.
Zisky amerických firem rostou i mimo největší technologická jména. Velká část celkového růstu ale stále pochází z firem navázaných na čipy, datová centra, energetiku a investice do umělé inteligence.
Pět set názvů v indexu automaticky neznamená pět set stejně významných zdrojů výnosu. A jeden široký akciový index ještě nepředstavuje kompletní architekturu rodinného majetku.
Část hodnoty vzniká ještě před burzou
Druhou důležitou změnou je ocenění některých částí private equity, tedy přímého vlastnictví neveřejně obchodovaných firem.
Podle dat Partners Group se zavedené americké společnosti při buyout transakcích dnes nakupují přibližně za dvanáctinásobek jejich provozního zisku. Na vrcholu roku 2021 to bylo více než čtrnáctinásobek.
Současně se výrazně rozevřel rozdíl mezi oceněním těchto transakcí a oceněním velkých veřejně obchodovaných společností. Podle stejného zdroje je tento rozdíl největší za posledních patnáct let.
Ukazuje to, že v některých částech privátního trhu dnes existují příznivější vstupní podmínky než před několika lety.
Část hodnoty, kterou investor dříve získával až po vstupu firmy na burzu, navíc stále častěji vzniká už během jejího soukromého vlastnictví. Firmy zůstávají neveřejné déle a řadu významných etap svého růstu absolvují ještě před případným uvedením akcií na burzu. Samotná nižší vstupní cena však nestačí.
U private equity musí kvalitní správce firmu během vlastnictví skutečně zlepšit. Musí zvýšit její efektivitu, rozšířit ji na nové trhy, pomoci vedení, provést vhodné akvizice, zavést nové technologie a postupně zvýšit její ziskovost. Výnos nemůže dlouhodobě vznikat jen tím, že se firma koupí draze a později prodá ještě dráž.
To je podle mě jedna z nejdůležitějších změn současného private-equity trhu. Po letech levného financování a rostoucích ocenění se znovu vrací důraz na skutečnou práci s firmou.
Současně je nutné respektovat jejich omezení. Peníze jsou v nich zpravidla uloženy na delší dobu, ocenění se mění méně často a výsledek výrazně závisí na kvalitě vybraného správce. Právě proto nestačí rozhodnout se pouze mezi veřejným a privátním trhem. Důležité je určit, jakou roli má každá část majetku v celkovém systému rodinného kapitálu.
Co si z prvního pololetí odnáším
První pololetí nepotvrdilo, že by měl investor opustit veřejné trhy a přesunout všechen kapitál do privátních investic. Potvrdilo ale, že nestačí sledovat výnos jednoho indexu a považovat jej za obraz celého trhu.
Menší firmy mohou růst rychleji než ty největší. Průmysl může překonat technologie. Dvě investice označené jako private credit mohou mít zcela rozdílnou úroveň rizika. A na privátních trzích lze nalézt společnosti a příležitosti, které na burze jednoduše dostupné nejsou.
Cílem není uhodnout jednoho vítěze.
Smyslem je postavit rodinný kapitál tak, aby nebyl závislý na jediném trhu, několika společnostech, jedné měně, jedné bance ani jediném zdroji výnosu.
Dobře postavené portfolio nemá fungovat pouze tehdy, když se daří akciím. Musí zohledňovat také likviditu rodiny, budoucí výdaje, měnová rizika, inflaci, úvěrové závazky, privátní investice a způsob, jakým má být majetek jednou předán další generaci.
To je rozdíl mezi nákupem jednotlivých investičních produktů a skutečným řízením rodinného kapitálu.
Nejde pouze o to, kolik portfolio vydělá v jednom roce. Jde také o kontrolu, kontinuitu a schopnost rodiny zachovat si možnost rozhodovat se i ve chvíli, kdy se okolní podmínky změní.
Tři otázky do konce roku
Svět je dnes strukturálně jiný než před deseti lety. Než otočíte na další stranu, položte si tyto tři otázky.
Neztrácí vaše hotovost hodnotu rychleji, než si připouštíte?
Prošlo vaše portfolio již krizovým obdobím, nebo jen dobrými roky?
A stačí akcie s dluhopisy na cyklus, který teprve přichází?
Odpovědi na ně nejsou univerzální. Jsou ale zodpověditelné a my je s vámi umíme projít.
Společnost In Investments a.s., se sídlem K Moravině 1871/7, 190 00 Praha 9, IČ: 03002578 (dále jen Společnost) je obchodníkem s cennými papíry ve smyslu ust. § 5 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. Společností poskytované informace jsou určeny výlučně pro informativní účely a nelze je považovat za formu reklamy, nabídky nebo doporučení nákupu či prodeje investičních nástrojů ani za žádný druh investičního či jiného poradenství. Zhodnocení, výkonnost či jiné parametry dosažené jednotlivými investičními nástroji v minulosti nemohou v žádném případě sloužit jako spolehlivý ukazatel či záruka budoucího zhodnocení, výkonnosti či jiných parametrů takovýchto nebo obdobných investičních nástrojů.
Investičně poradenská společnost Sušánka & partneři a.s. se sídlem Na Perštýně 342/1, 110 00 Praha 1 IČ: 02029014 DIČ: CZ02029014 je vázaným zástupcem obchodníka s cennými papíry IN Investments a.s.
S investicí na kapitálovém trhu je vždy spojeno riziko kolísání hodnoty a návratnost původně investovaných prostředků není zaručena. Ačkoliv veškeré Společností zveřejněné informace a názory pocházejí nebo jsou založeny na zdrojích, které Společnost považuje za důvěryhodné, Společnost neposkytuje žádnou záruku jejich úplnosti či přesnosti a nepřebírá odpovědnost za ztrátu nebo škodu způsobenou použitím těchto informací.
