Menu
Menu
Jedná se o investiční strategii, kde investoři vkládají své finanční prostředky do tzv. private markets. Tato strategie bývá také označována jako soukromý kapitál.
V private equity nalezneme investice do:
Zájem o private equity strategii v České republice neustále roste, investory lákají investice do soukromého kapitálu. Je však potřeba si uvědomit, že investoři, kteří se rozhodnou investovat do soukromého kapitálu, se vystavují významně vyšším rizikům než ti, kteří vkládají své peníze na public markets.
Investování do soukromého kapitálu private equity doporučujeme především velkým investorům, kteří disponují kapitálem ve výši stovek milionů korun. Pokud však investoři mají menší kapitál, měli by do private equity alokovat pouze takové procento majetku, které si mohou dovolit ztratit.
Obecně se jedná o investování do tzv. soukromého kapitálu označovaného jako private. Všechny takové investice označujeme jako private equity strategie. Můžeme je dále dělit podle toho, do jakých projektů a fondů a v jakém časovém období se investuje.
Venture capital – představuje nejrizikovější část private equity strategie. Patří sem dva druhy fondů. První se specializují na projekty a start-upy v pre-seed fázi, druhé zaměřují svou pozornost na podniky ve fázi seed. Venture capital fondy obvykle cílí na zhodnocení ve výši 20 % p.a. a více. Jejich hlavním cílem je investovat do společností a start-upů s potenciálem dosáhnout veřejného obchodování (IPO). Někdy zůstávají zapojeny s tímto start-upem až do jeho veřejného obchodování, zatímco v jiných případech mohou svůj podíl prodat dříve, a to v závislosti na aktuální situaci.
Private equity – investoři a fondy sem většinou vstupují až po venture capital fondech. V některých fázích ještě může dojít k překrývání těchto dvou typů fondů. Private equity se zaměřuje na investice do společností a projektů, které se již nacházejí ve fázích růstu nebo expanze. Investoři zde podstupují nižší riziko než u venture capital fondů. Současně ale private equity fondy cílí na atraktivní výnos okolo 15 % p.a.
Buyout/IPO – jedná se o private equity fondy v pozdějším cyklu, používá se pro ně také označení maturity (dospělost). V tomto stádiu se fondy snaží získat kontrolu nad cílovou společností a dosáhnout v ní většinového podílu. Hlavním cílem je zlepšit provoz společnosti a následně ji prodat za vyšší hodnotu, často prostřednictvím strategií, jako je initial public offering (IPO) nebo přímým uvedením na burzu (direct listing), a tak ukončit svou investici. Buyout fondy nejčastěji provádí formou LBO nebo MBO.
Tzv. pákový odkup, kdy je společnost nebo minimálně 50 % jejího podílu koupeno kombinací financování pomocí dluhu a vlastního kapitálu. Toto financování je často zabezpečeno pomocí peněžního toku generovaného samotným podnikem, který slouží jako kolaterál k zajištění a splacení úvěrů.
Většinou se jedná o dvě běžné formy pákového odkupu:
Management buyout (MBO) – označuje situaci, kdy tým vyššího managementu společnosti koupí celý podnik nebo jeho část.
Buy-in-management buyout (BIMBO) – označuje situaci, kdy externí nákupčí spolupracují s vyšším managementem na koupi podniku.
Označuje finanční transakci, kdy někdo z vedení společnosti nebo týmu koupí společnost od vlastníka či vlastníků. Členové managementu, kteří provádí MBO, nakupují vše, co souvisí s podnikáním.
Financování obvykle pochází ze směsi osobních zdrojů, od věřitelů a externích investorů a zdrojů prodejce.
Capital calls, známé také jako „svolání peněz“, jsou běžnou praxí u private equity a venture capital fondů. Investoři v těchto fondech jsou vyzváni k poskytnutí finančních prostředků, když fond oznámí, že potřebuje určitý podíl (obvykle ve výši 10–50 %) z celkového závazku například 500 000 USD.
Některé fondy mají pomalé callování, během kterého postupně sbírají 100 % závazku během 5 let. Každý rok od investora požadují přibližně 20 %. Na trhu však můžeme najít i fondy, které provádějí rychlé callování s maximální dobou 2 let, kdy každý rok požadují až 50 % z celkového závazku.
Důležitým aspektem capital calls je to, že probíhají vždy v rámci investičního období (tzv. investment period), které je investorovi oznámeno daným fondem. Investiční období obvykle trvá 5–6 let a jeho délka závisí na strategii fondu. Fond během něj aktivně investuje do různých projektů a neprovádí žádné exity či prodeje. Cílem je zajistit, aby do konce období byly investovány všechny dostupné finanční prostředky fondu, tedy dosáhnout 100% alokace kapitálu do projektů.
Strategie označované jako tzv. direct investments jsou mezi investory stále víc oblíbené, a to zejména u kategorií VHNWI a UHNWI a mezi institucionálními investory.
Direct investments oslovují zejména rodinné kanceláře, tzv. family office a multi-family office, protože eliminují poplatky za správu účtované investičními firmami, ale také proto, že investice mohou lépe odpovídat hodnotám a myšlení investora. Přímé investice umožňují diverzifikaci portfolia mimo tradiční nástroje.
Pokud investor zvolí direct investments, může si vybrat projekt, který je mu nejbližší, a nemusí se podřizovat investiční strategii a filozofii fondu.
Svým klientům doporučujeme, aby nejprve investovali do private equity či venture capital fondu a následně vstoupili do direct investments jako co-investoři. Tato varianta nám připadá bezpečnější než začít hned s nejrizikovějšími pozicemi v direct investments. Pokud si vybavíte naši pyramidu a čtyřúrovňové rizikové portfolio, tak se jedná o nejvyšší možné riziko.
K direct investments se musíte proinvestovat. Pokud se rozhodnete jít do této strategie a neinvestujete s fondem, neměli byste investovat jen do jednoho projektu. Je vhodné držet aspoň 10 pozic a rizika diverzifikovat.
Pokud zohledníme, že minimální vklad do jednoho projektu činí 100 000 eur, potřebujete pro strategii direct investments přibližně 1 milion eur. V takovém případě by pro strategii private equity byl potřebný majetek ve výši alespoň 100 milionů korun a více, aby nedocházelo k předimenzování (oversize). V našem případě pro strategii direct investments doporučujeme majetek na úrovni 250 mil. korun.
Private debt představuje soukromé financování, což znamená, že jde o úvěry nebo jiné formy dluhového financování poskytované soukromými subjekty, jako jsou banky, hedge fondy nebo soukromé kapitálové společnosti, spíše než vládami nebo veřejnými institucemi. Hlavním cílem private debt je nabídnout firmám i jednotlivcům flexibilní a přizpůsobitelný zdroj financování.
Na zavedených trzích, jako jsou USA a Evropa, je soukromý dluh často využíván pro financování různých operací, jako jsou odkupy (buyouts). Avšak private debt může být také využíván jako zdroj kapitálu pro expanzi nebo k financování akvizic, tedy při nákupu jiných společností.
Na grafu můžeme vidět porovnání asset class, kde právě zmiňovaný private debt (loans) dosahuje tento rok druhý nejlepší výnos po indexu S&P 500. Soukromé financování firem je v zahraničí stále populárnější, zejména v USA.
Na dalším grafu můžete vidět, z jakých oblastí se skládá soukromé financování neboli private debt:
V Sušánka & partneři investory umíme nasměrovat do předních českých venture capital fondů, zároveň v oblasti private equity spolupracujeme s přední švýcarskou bankou, která je třetím největším světovým správcem aktiv.
Až s touto přední švýcarskou bankou jsme zjistili, o čem je světová strategie private equity.
Pokud jste investor, který přemýšlí o vytvoření globální private equity strategie, a disponujete minimálně 5 miliony dolarů, vyplňte formulář níže a domluvte si s námi nezávaznou konzultaci.
Inspirujte se naší knihou, která Vám otevře témata, které jste nevěděli, že vůbec existují.
Pro dokončení objednávky prosím pokračujte vybráním datumu a času.