Svěřenský fond

Svěřenský fond

V rámci služby Family Office Efaway nabízíme službu svěřenských fondů. Rád bych vám v nasledujícím článku vysvětlil, proč je dobré založit si svěřenský fond a jaký je jeho účel.

Ve Family Office Efaway se mimojiné zabýváme převodem vybudovaného majtku na další generaci. Nyní přichází obdbí, kdy řada uspešných podnikatelů a vrcholových manažerů chce své firmy či majetek tímto způsobem předat dál. Nejsou jsi však jisti, zda se další generace dokáže o majetek dobře postarat a zda ho pouze neutratí za spotřební zboží či krátkodobé požitky za účelem zlepšení momentálního životního standardu.

Právě k tomuto účelu slouží svěřenský fond, díky kterému lze určit pravidla, jak bude s majetekm nakládáno na mnoho desítek let dopředu. O co se přesně jedná? Svěřenský fond je soubor majetku bez právní subjektivity vyčleněný zakladatelem ke stanovenému účelu, držený a spravovaný svěřenským správcem ve prospěch stanovené osoby, tzv. beneficienta. Vyčleněný majetek přestává být toho, kdo jej do svěřenského fondu vložil, a stává se tak majetkem bez vlastníka. Avšak nárok na prospěch z tohoto majetku má dle podmínek svěřenského fondu, tzv. statutu, výhradně určený beneficient.

Ve Velké Británii vznikla forma označení Trust - řídí se anglosaským právním řádem, zavádění tohoto institutu v evropských státech se vyznačuje jinou, a to kontinentální právní kulturou, bylo zdlouhavé a komplikované. Další významnou roli sehrála v zemích kontinentálního práva tzv. Haagská úmluva, která dokáže principy fungování svěřenskýchfondů pro jiný právní systém popsat, a tím jejich znik uznat. Pojem trustu do svého právního řádu uvedlo jako první Lichtenštejsnko, a to v roce 1926. V Evropě byla konvence dosud ratifikována Italií, Lucemburskem, Monakem, Maltou, Holandskem, Švýcarskem a Velkou Británií.

Historie svěřenských fondů v Evropě

1286 - Anglie - Use of Land / Land Trust / Trust

1926 - Lichtenštejnsko - Personen und Gesellschaftsrecht, článek 897 až 932

1985 - Haagská konvence Úmluva o právu uplatnitelném na trusty a jejich uznání z 1.       července 1985

Jednotlivé členské státy Haagské konvence využívají vlastní obdobu institutu trust.

Česká republika - historie

1579 - Koldínův zákoník městského právaprvní úprava majetkových práv

1812 - Allgemeines Burgerkiches Gesetzbuch první úprava svěřenského nástupnictví na našem území 

1924 - Zrušení rodinného svěřenství - zákonem č.179/1924 a svěřenské nástupnictví zákonem č. 40/1964 v roce 1964

2014 - Zavedení institutu svěřenského fonduzákon č. 89/2012 Sb. IV. Oddíl § 1448 až § 1474

Svěřenský fond v ČR

Rekodifikací občanského zákoníků (zákon č. 89/2012 Sb.) byl dne 1.1.2014 do české právní úpravy zaveden nový pojem svěřenský fond. Tento pojem je upraven ve IV. Oddílu § 1448 až § 1474.

Historie svěřenských fondů v ČR  

Svěřenský fond není v právním řáduneznámy, úpravu svěřenství nalezneme v rakouském občnském zákaníku od roku 1811 až do 2. Července 1924, kdy byl tento institut zrušen a zcela utlumen. Opětovné zavedení svěřenských fondů do Českého právního řádu došlo rekodifikací občanského zákoníku dne 1.1.2014 Zákon č 89/ 2012 sb. Česká republika použila předlouhu pro svšřenský fond od občasnkého zakoníku Civil Code of Qubec) kanadské provincie Quebec, která má tento právní instrument úspešně zavedený od 1. ledna 1994. V současné době stoupá obliba seznamování a  zakladaní svěřenských fondů.

Základní znaky svěřenského fondu

- nemá právní subjektiitu

- má daňovou subjektivitu

- anonymita zakladatele a vlastnictví majeku

- benevolence při úpravě vztahů uvnitř svěřenského fondu

- dominance soukromoprávního dohledu nad svěřenským fondem oddělení právního vlastnictví majetku a ekonomického prospěchu z něj

Účel Svěřenských fondů

soukromý - na památku určité soby, k prospěchu určité osoby,

veřejně prospěšný -hlavním účelem nemůže být dosahování zisku nebo provozování závodu

Kategorie svěřenských fondů

- ochraný svěřenský fond

- obchodní svěřenský fond

- investiční svěřenský fond

- zajišťovací svěřenský fond

- rodinný svěřenský fond

- diskreční svěřenský fond 

- testamentární svěřesnký fond

Druhy majetku vyčleněného do svěřenského fondu

- finanční majetek

- hmotný majetek

- nehmotnný majetek 

- neexistující majetek

Vznik fondu

Svěřenský fond může být zřízen vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele smlouvou (uzavře se smlouva mezi zakladatelem a správcem o svěření majetku správci) nebo závětí (k okamžiku smrti, fond do dědictví nevstupuje). Do fondu lze vložit i obchodní majetek (podíly) ve firmách.

Ve smlouvě se definuje účel fondu, zda jde o svěřenský fond veřejně prospěšný, anebo soukromý. Svěřenský správce se zaváže tento majetek držet a spravovat (akceptace ve smlouvě). Zakladatel ustanoví statut fondu, a to formou notářského zápisu. Statut musí obsahovat alespoň:

označení svěřenského fondu,

označení majetku, který tvoří svěřenský fond při jeho vzniku,

vymezení účelu svěřenského fondu,

podmínky pro plnění ze svěřenského fondu,

údaj o době trvání svěřenského fondu; není-li uvedena, platí, že fond byl zřízen na dobu neurčitou, a má-li být ze svěřenského fondu plněno určité osobě jako obmyšlenému, určení této osoby, nebo způsobu, jak bude obmyšlený určen.

Svěřenský fond vznikne, když svěřenský správce přijme pověření k jeho správě; je-li svěřenských správců více, postačí, pokud pověření přijme alespoň jeden z nich. Byl-li však svěřenský fond zřízen pořízením pro případ smrti, vznikne až smrtí zůstavitele.

Vznikem svěřenského fondu vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku a svěřenský správce je povinen ujmout se tohoto majetku a jeho správy. Vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu vykonává vlastním jménem na účet fondu svěřenský správce; majetek ve svěřenském fondu však není ani vlastnictvím správce, ani vlastnictvím zakladatele, ani vlastnictvím osoby, které má být ze svěřenského fondu plněno.

Informační systém evidence svěřenských fondů

Evidence svěřenských fondů je informačním systémem veřejné správy, do kterého se zapisují zákonem vymezené údaje o svěřenských fondech a některých zahraničních svěřenských fondech. Evidence je vedena rejstříkovými soudy. Součástí evidence je též sbírka listin. Zápisy do evidence provádí buď příslušný rejstříkový soud, nebo notář. Pro návrh na zápis do evidence je připraven inteligentní formulář, který je možné vyplnit pouze elektronicky.

Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění účinném od 1. ledna 2018, zřizuje evidenci svěřenských fondů k 1. lednu 2018. V podrobnostech viz především § 65a a násl. a § 118a rejstříkového zákona.

Evidence svěřenských fondů je částečně neveřejná. Ve veřejné části lze tedy vyhledávat. Od 1. ledna 2018 platí, že svěřenský fond vzniká až zápisem do evidence svěřenských fondů, ledaže se jedná o svěřenský fond zřízený pro případ smrti, který vzniká již smrtí zůstavitele. Svěřenské fondy, které vznikly před začátkem roku 2018, se musí do nové evidence zapsat do 1. července 2018, jinak jejich správa zanikne.

Zakladatel

Zakladatelem může být právnická i fyzická osoba. Zakladatelů může být více.

Práva zakladatele:

jmenovat a odvolávat správce

definovat obmyšleného a určit mu plnění a může své rozhodnutí změnit nebo zrušit

dohlížet nad činností správce

Svěřenský správce

Svěřenským správcem může být každý svéprávný člověk, případně investiční společnost (licence ČNB). Svěřenským správcem může být i zakladatel svěřenského fondu nebo osoba, které má být ze svěřenského fondu plněno. V takovém případě však musí mít svěřenský fond dalšího svěřenského správce, kterým je osoba třetí, a správci musí právně jednat společně. Svěřenského správce jmenuje a odvolává zakladatel, který ovšem může může ve statutu určit jiný způsob jmenování nebo odvolání svěřenského správce.

Svěřenskému správci náleží plná správa majetku ve svěřenském fondu, může tedy s majetkem činit cokoliv, co je nutné a užitečné (např. změna jeho podstaty, jeho rozmnožování a investování). Svěřenský správce musí plnit i všeobecné povinnosti stanovené pro správu cizího majetku a další povinnosti vyžadované příslušnými právními předpisy, např. vůči osobám vykonávajícím dohled nad správou svěřenského fondu. Do veřejného seznamu nebo do jiné evidence se svěřenský správce zapíše jako vlastník majetku ve svěřenském fondu s poznámkou „svěřenský správce“. Svěřenský fond bude oficiálně spravovat „svěřenský správce“, který bude uveden na seznamu akcionářů či například v bance.

Obmyšlený

Zakladatel má právo jmenovat obmyšleného a určit mu plnění ze svěřenského fondu, ledaže statut svěřenského fondu určí něco jiného. Obmyšlenému lze přiznat právo na plody nebo užitky ze svěřenského fondu nebo právo na majetek ze svěřenského fondu, případně na podíly na nich. Kdo je oprávněn jmenovat obmyšleného nebo určit mu plnění ze svěřenského fondu, postupuje podle statutu a vlastního uvážení. Může své rozhodnutí změnit nebo zrušit za podmínek určených statutem. Právo obmyšleného na plnění ze svěřenského fondu vzniká za podmínek určených statutem.

Dohled

Dohled nad správou svěřenského fondu vykonává zakladatel a osoba označená za obmyšleného, popřípadě další osoby, určí-li tak statut. Na žádost toho, kdo má právo dohledu nad správou svěřenského fondu, umožní svěřenský správce kontrolu dokladů o svěřenském fondu a předloží mu vyžádané vyúčtování, zprávu nebo jinou informaci.

Odpovědnost

Účastní-li se svěřenský správce, zakladatel nebo obmyšlený činů sledujících úmyslné poškození práv zakladatelova věřitele nebo poškození svěřenského fondu, jsou zavázáni společně a nerozdílně.

Změny svěřenského fondu

Do svěřenského fondu může po jeho vzniku přispět kdokoli další, ať již bez nároku na protiplnění, anebo proto, aby se sám stal obmyšleným svěřenského fondu. Osoba přispívající do fondu se nestává zakladatelem fondu ani jí nenáleží práva zakladatele svěřenského fondu. Kdo zvýší majetek svěřenského fondu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti, není jeho zakladatelem. Majetek takto nabytý podléhá správě podle statutu a zákona.

Zánik svěřenského fondu

Uplyne-li doba, na kterou byl svěřenský fond zřízen, je-li dosaženo účelu, pro který byl svěřenský fond zřízen, nebo rozhodne-li tak soud, správa svěřenského fondu končí. Byl-li svěřenský fond zřízen za soukromým účelem, končí jeho správa i v případě, že se všichni obmyšlení vzdají práva na plnění ze svěřenského fondu. Skončení správy ale nevede současně k zániku fondu, protože tím okamžikem by ztratil povahu samostatného vlastnictví.

Při zániku správy svěřenského fondu vydá svěřenský správce majetek tomu, kdo na něj má právo. Má se za to, že na majetek má právo obmyšlený, a pokud není, zakladatel svěřenského fondu; není-li žádný z nich, připadá majetek do vlastnictví státu. Svěřenský fond tedy zaniká až převodem majetku do vlastnictví oprávněné osoby.

Odpovědnost správce fondu

Správce plní své povinnosti osobně. Na jinou osobu může přenést svou působnost nebo se dát jinak zastoupit jen při jednotlivém právním jednání; přitom je povinen takovou osobu pečlivě vybrat a dát jí dostatečné pokyny.

Účetnictví a zdanění

Fond je účetní jednotkou a vede účetnictví. Fond je poplatníkem daně.

Příjmy z podnikatelské činnosti budou podléhat dani z příjmů právnických osob, a to 19% sazbě, pokud nepůjde o osvobozené příjmy nebo například příjmy, jež se zahrnují do samostatného základu daně.

Společné pro všechny svěřenské fondy, a to bez ohledu na sazbu zdaňování jejich příjmů, je však způsob zdanění výplaty zisku nebo vydání majetku obmyšleným. Výplata podílu na zisku bude obecně osvobozena od daně z příjmů právnických i fyzických osob. Vyčlenění majetku do svěřenského fondu nebude podléhat zdanění žádnou daní. Co se týče výplaty plnění beneficientům, pak byly v návrhu identifikovány četné možnosti pro osvobození vypláceného plnění od daně z příjmů.

Výhody zřízení fondu

K majetku vyčleněnému do fondu nemá nikdo vlastnická práva. Majetek fondu, který musí být zapsán v oficiálních registrech (např. nemovitosti v katastru nemovitostí), je registrován pod jménem svěřenského správce s dodatkem, že se jedná o svěřenského správce. Identita zakladatele je tedy skryta. Vlastnické právo přechází přímo na samotný fond, který ale nemá právní subjektivitu.

Vyčleněný majetek je tímto způsobem chráněn před potenciálními právními jednáními, např. případných věřitelů. Další výhodou pro zakladatele je snížení daňového základu, a tedy i nižší daňové odvody. Založením svěřenského fondu si jeho zakladatel zajistí kontrolu nad kapitálem a nad příjmy vyplácenými obmyšlenému svěřenského fondu.

Zdroje: http://www.sverenska-sprava.cz, https://www.wikipedia.org

Časopis
Chcete dostávat každý týden novinky ze světa investic a financí formou analytického týdeníku?
Vybrané reference