Jak investuje český startupista vs. zaměstnanec, který pracuje pro úspěšný americký startup, jenž vstoupil na newyorskou burzu

To, co mě motivovalo k napsání tohoto článku, bylo rozdílné uvažovaní těchto dvou osob. Obecně přístup k vydělanému majetku je velmi odlišný v České republice a v USA.

Velkou roli u nás v České republice hraje pověst finančního poradenství a finanční gramotnosti a nedůvěra k poradci.

Český startupista buduje startup s vidinou jeho budoucí hodnoty v desítkách či stovkách milionů korun s tím, že za takovou hodnotu jednou startup prodá. Motivace, která ho žene, že se mu to jednou povede, je velká.

V České republice působí přes 3 tisíce startupů. Těch, které se nakonec stanou úspěšnými, jsou nižší desítky, těch globálního charakteru jen jednotky.

Pokud se bavíme o úspěšném startupu, máme na mysli ten, který jeho zakladatel prodá v desítkách či stovkách milionů korun. Nemám na mysli ty nejúspěšnější typu Rohlík apod.

Teď přejdeme k českému zaměstnanci, který pracuje v USA pro úspěšný americký startup. Tito lidé, většinou IT odborníci, měli štěstí, že byli ve správný čas na správném místě, a navíc vynikají v nějaké dovednosti v IT oboru. Vsadili vše na jednu kartu. Vybrali si daný startup v době, kdy ho ještě nikdo neznal. Doufali a věřili, že jednou by to mohl být další Facebook či Apple.

Aby firmy namotivovaly úspěšné zaměstnance, daly na začátku těmto lidem zaměstnanecké akcie. Pokud měl zaměstnanec štěstí, že se firma dostala až do stavu IPO či Direct Listing, tak se při vstupu na burzu stali z těchto lidí většinou dolaroví milionáři.

Odprodej akcií na burze, pokud byla firma úspěšná a zároveň dle počtu kusů akcií (v řádu tisíců), činil u nejúspěšnějších lidí vyšší desítky až stovky milionů.

Jak investují tito lidé?

Český startupista má rád riziko. Chce převážně vydělat, a někdy hodně. Investovaný majetek chce minimálně zdvojnásobit ve velmi krátké době. To znamená, že podstupuje rád vysoké riziko.

Nejčastěji investuje do dalších startupů buď vlastních, kde zúročuje zkušenosti z minulého úspěšného startupu, případně investuje do dalších private equity či venture capital fondů, anebo do přímých investic do firem a startupů, tzv. co-investic.

Za konzervativnější část se dají označit investice do konkrétních akcií nakoupené na burze přes Interactive Brokers či podobné platformy.

Nějakou část portfolia má český startupista v kryptoměnách. Většina z nich se o své peníze stará sama. Ne všichni, protože zatím nepotkali odborníka, u kterého by si dokázali představit, že mu svěří desítky či stovky milionů korun.

Zahraniční přístup investorů

Velmi odlišný je přistup v zahraničí. Tam je zcela běžné, že investorům s majetkem v desítkách milionů dolarů radí poradce či bankéř. Je to úplně normální věc a zcela běžná.

Nastavení zahraničních i českých investorů, kteří pracují pro americký startup, je jednoznačné.

Už vydělali nějaké peníze a chtějí je převážně ochránit. Riziko mají zainvestované pořád částí v zaměstnaneckých akciích pro firmu, ve které pracují.

Chtějí snížit riziko a závislost na jedné firmě a peníze investovat na desítky let nebo na dlouhý nekonečný horizont tak, aby bylo o peníze dobře postaráno a aby porazily dlouhodobou průměrnou inflaci + se zhodnotily pár procent nad inflaci.

Investoři chtějí zajistit částí portfolia ochranu majetku, která jim bude generovat nekonečnou rentu, a s dalším majetkem mohou pracovat částečně více dynamicky a částečně hodně konzervativně.

Portfolio zaměstnance, který pracuje pro americký startup

40 % stále tvoří zaměstnanecké akcie. Zde se postupně snižuje váha až na ideální scénář  kolem 20 %. 30 % portfolia tvoří právě globální diverzifikované portfolio. Část portfolia je dividendová kvůli větší stabilitě v době propadů a část globálního portfolia je tzv. reinvestiční, která je zaměřena spíše na růst. 10 % je investováno hodně dynamicky do private či venture capital fondu a zbylých 10 % je investováno konzervativně do fyzických komodit. 

V čem se liší přistup obou směrů?

Hlavní rozdíl je v tom, že český zaměstnanec, který pracuje pro americký startup, má nastavení dlouhodobého investičního horizontu. Pokud k němu dospěje, chce využít pro správu svých peněz profesionála. Nechce rizika, ale balancované portfolio, které bude připraveno na různé scénáře ekonomických cyklů. Tedy aby v jakékoliv životní fázi měl peníze k dispozici.

Zároveň český startupista chce hlavně vydělat v co nejkratší době. Nenechá tak peníze pracovat dlouhodobě. On je ten, kdo řeší investiční strategii. Jen malé procento českých startupistů se obrátí na odborníka. Většina si své peníze řídí sama včetně vlastních emocí, které pak mají podíl na výsledku celé investiční strategie.

Jste český zaměstnanec, který pracuje pro americký či globální startup? Hledáte poradenskou společnost, která má zkušenosti se stovkami milionů korun? Pokud ano, můžete si s námi domluvit nezávaznou konzultaci nebo si přečíst naše reference od podobných investorů jako jste Vy.

REFERENCE

Respektujeme soukromí našich klientů.

Máte-li zájem si naše reference ověřit, rádi Vás spojíme s klienty, kteří nám k tomu dali svolení.

Svůj majetek jsem vydělal v USA, kde jsem dlouho žil. A tak i vzhledem k velikosti svého majetku jsem měl možnost se bavit s největšími finančními institucemi na světě, např. Morgan Stanley, Creative Planning atd… ale i mnoha českými privátními bankéři a dalšími US a UK poradci a poradenskými firmami. V té době jsem již rok spolupracoval s panem Sušánkou a Sušánka & partneři. K mému překvapení jsem zjistil, že nespatřuji velký rozdíl mezi poradcem z Morgan Stanley a Honzou Sušánkou z České republiky. To hovoří, myslím, velmi dobře ve prospěch pana Sušánky. Oba nabízejí finanční plánování a investiční poradenství na vysoké úrovni. Privátní bankovnictví v CZ je zlehka zaseknuté v době před pár lety, ale jistě to není ta nejhorší volba. Vedle poradce jako je Jan Sušánka ale zaostávají a opravdu si nemůžete být jistí, jestli vám radí ve váš prospěch.

Investor 36 let, 300 mil Kč